ECHO naší konference (doznívání, ozvěny, nedokončené záležitosti, atp.)

8.12. 2016

Tisková zpráva K16

Straining – čas pro změnu?  Prezentace, na kterou již nedošlo (P. Beňo)

„…prvně bych rád poděkoval za možnost zúčastnit se i vystoupit a prezentovat své názory. Snad toho nelitujete. Jinak mix přednášejících byl zajímavý a je velká škoda, že na zahraniční hosty zbylo místo na samotném konci když vážili tak dalekou cestu. Líbí se mi zapálenost vás i kolegy se kterým jste velmi věcně a lidsky uváděli a moderovali celou konferenci. Držím palec Vaší práci a posílám hodně energie … Tomáš Vašina“

“ … konferencia bola pre mňa velmi inšpirujúca. Chcela by som sa s Vami podeliť o niekoľko postrehov. Viac menej všetci pozvaní sa zaoberali výskumom v rámci „šikany“ a následně nejakými riešeniami. O ich potrebe nepochybujem a mapovanie je velmi důležité. Je to dobrá cesta. Postrádala som tam pragmatický návrh na osvetu, čo si myslím, že je základným kameňom pre zmenu. Nejde predsa len neustále zachraňovať šikonavaných, ale predchádzať tomuto neduhu. Možno si trochu ulietavám, ale napadlo ma, že by informácie o „šikane“ mali dostávať už deti na Základnej škole. Buď v rámci predmetu Občianska nauka alebo Etika. Nemám úplné informácie , či sa tieto predmety vobec ešte učia. Na Slovensku je to vyučujúci predmet, ako aj náboženstvo. Na základnej škole spolu sedia v jednej lavici jak budúci „psychopati“, tak budúce „obete“. Myslím, že tu by sa malo začať, v pubertálním veku s osvetou. Možno už také plány sú v realizácii, ale nikde som nenašla info. Viac menej som sa len chcela podeliť o taký pocit…. Jana!

„NĚKOLIK MYŠLENEK V SOUVISLOSTI S KONFERENCÍ „PSYCHOSOCIÁLNÍ STRES“ 7.XII.2016
Chci se lehce dotknout problému psychosociálních tlaků v našem malém provozu kukuřičného mlýna, kde by zřejmě nikdo podobné problémy nehledal.
Předesílám, že určitou formu šikany na pracovišti jsem za socialismu zažil. Nadřízený, jehož nebylo proč si vážit a jemuž jsem se v pracovní věci postavil, řekl mým spolupracovníkům, že na ně donáším. Za několik měsíců jsem pak měnil zaměstnavatele.
Jsem přesvědčen, že problém psychického tlaku na pracovištích m.j. (to „mimo jiné“ zdůrazňuji) pramení ze skutečnosti, že zaměstnanci a zaměstnavatelé nechápou chod podniku jako společnou věc. Chybí sounáležitost, především chybí oboustranná soudnost.
Sám to vidím na našem malém provozu: dokud nás bylo pět, šest a těch pár lidí jasně vidělo problémy, žádné komplikace v oblasti vztahů neexistovaly.
Nyní jsme stále malým provozem, ale již s 15-ti zaměstnanci. Za mzdy v našem provozu se nemusíme stydět ve všech druzích srovnání. Podmínky k práci jsou velmi slušné; od sociálek přes bezplatné půjčování nářadí, přes možnost volby pracovní doby v případě osobní potřeby, finančních půjček až po půjčování osobního automobilu a dokonce (kuřákům) umožněné kouření. Problémy provozu však nepominuly, vzhledem k dotovaným dovozům z Polska jsou mnohem větší, pozice provozu je mnohem komplikovanější – a já cítím odpovědnost ne za pět, ale za patnáct rodin. Pracovní nasazení, zodpovědnost a pečlivost na pracovišti se mezitím vytratily a já se dovídám, že zaměstnanci „dělají na nás“. Informace o provozu a jeho těžkostech z jakési povinnosti se sebezapřením vyslechnou, ale v podstatě tím obtěžuji, všechno přece sami vědí lépe. Mně pak nezbývá, než neustále utrácet čas kontrolou plnění základních povinností, daných pracovními náplněmi – a bohužel po bezvýsledném upozorňování občas trestat. A pocit šikany zaměstnavatelem je tady. Řešení je ve výchově jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Řešení je ve výchově mladé generace. V době absolutní nadřazenosti okamžitého ekonomického přínosu nad vztahy a nad radostí z práce je to téměř vyloučené. Proto díky za každý pokus dnešní stav změnit. A abych ze své pozice trochu trpce odlehčil téma, končím konstatováním, že blbec a idealista jsou celý život nezkušení. Přesto a právě proto, že jsem idealistou, navrhuji zanést trochu idealismu do myšlení veřejnosti!    Kolář st.,“

Seznam účastnic a  účastníků, kteří na konferenci skutečně dorazili a kterým bychom rádi za to poděkovali také touto cestou:

Březinová Kristina, PhDr.; Čepková Jana, Bc.; Čížková Monika, Mgr.; Dedíková Eva,Mgr.; Ďuriš Jaromír, Mgr.; Fleissner Alfred, Dr.rer.nat.; Hoskovcová Simona, PhDr.; PhD., Janošová Kateřina, Mgr.; Jilemnická Jitka, PaeDr.; Kolář Jan; Kraetschmerová MarkétaMgr.; Kutarňová Jana; Lipšová Vladimíra, MUDr.; Lišková Ivana, Ing.; Medzihorská Lucie; Mládková Andrea, PhDr.; Mucha Klaus, Dr.; Nováková Taťána; Novotná Věra; Ouhrabka Ladislav, Ing.; Ort Miroslav, Mgr.; Patáková Veronika, Mgr.; Poláková Jana, Mgr.; Remešová Kamila, Bc.; Řezaninová Jitka, Bc.;  Schejbalová Říhová Simona; Spielbergerová Ladislava; Šašková Helena, Mgr.; Šebová Šafaříková Jitka, PhDr.; Šimečková Eva, JUDr., Mgr.; Šídová Lucie, Mgr.; Štanclová Petra, Mgr.; Truncová Ivona, Bc.; Vašina Tomáš, Ing.; Volková Andrea, Dis.; Zábrodská Kateřina, Mgr., PhD.;   

Organizátoři Konference:  Vacínová Marie, PhDr., CSc.,;  Eisel Juraj, Ing., PhD.; Jánská Martina, Beňo Pavel, PhDr.;

Comments

  • Pěkný den,
    vracím se ještě k tématu konference, jejíž odkaz je nejen stále platný, ale nabírá na síle pod tlakem stále nových okolností a impulsů. Že vše není ve stavu, který bychom chtěli, svědčí události posledních dní. Proto přikládám dva příspěvky odvysílané ve veřejnoprávních médiích, které se týkají problematiky „home office“ a „stresu“, která jsou předmětem navrhovaných změn zákoníku práce: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/216411000371215 . Bohužel se hovoří o stresu jako takovém, ale na rozdíl od příspěvků z konference jej nikdo nerozděluje na eustres a distres. Tak se nechme překvapit, ale je zajímavé sledovat rozsáhlé výměny názorů a argumentů. Je však na škodu, že se vytrácí samotná podstata, prevence.
    Druhým odkazem je audiozáznam s výstižným titulkem „Upozornila na jednání podřízené a přišla o místo.“ Poslechněte si rozhovor http://www.rozhlas.cz/_zprava/1677938 . Bylo by fajn, kdyby se k sobě lidé chovali slušně, byli tolerantní a šéfové byli vždy příkladem. Říká se, že smích je nakažlivý, totéž platí pro špatnou, ale i dobrou náladu.
    Tak tedy dobrou náladu, klidný Advent a hezké Vánoce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *