Vztahový audit – o čem to vlastně je?

O tom, jak se učit rozplétat „uzly“ z mezilidských vztahů…

Mnoho se toho v posledních letech napsalo a namluvilo o lidských zdrojích a lidském potenciálu jako největším a nejcennějším kapitálu organizace či firmy. I když ponecháme stranou  to, zda lze vůbec  srovnávat živé  lidské  bytosti s neživou hmotou či věcí, což kapitál v konečném důsledku rozhodně je,   nemohu  se jako organizační psycholog nezeptat: Opravdu? Opravdu považujete své zaměstnance za to nejcennější, co ve Vaší organizaci či firmě máte? A podle čeho se to pozná a jak jim to dáváte najevo?

Mluvím-li se zaměstnanci  organizací a  firem z ČR na půdě naší poradny pro „práci a vztahy“, kam se tito mohou již bezmála 14 let obracet – a také se  obrací – s problematikou šikany, mobbingu a bossingu na svém pracovišti, zdaleka pocit, že by zaměstnanci byli považováni za bohatství firmy nemám. Spíše naopak!

Myslíme-li to s  „lidskými“ zdroji a „lidským“ potenciálem skutečně vážně, musíme  mít ke svým zaměstnancům a jejich „lidské důstojnosti také respekt a úctu. V praxi to pak znamená, že věnujeme náležitou pozornost také poznání  jejich postojů a názorů – zejména o práci a vším, co s prací souvisí! Právě to jsou ty „zdroje“ a „potenciál“! Příležitost  věci měnit a přejít od klasického „spravování a kádrování“  k “poznání a rozvoji“. Investice, která se firmě rozhodně vrátí ! A co jiného by mělo být tou nejvyšší metou současné personalistiky?

Ve snaze podpořit takto pojaté personální řízení přichází naše skupina Práce a vztahy  s ucelenou metodikou vedení strukturovaných rozhovorů se zaměstnanci, která dostala název „vztahový audit“.     Nezbytným  předpokladem efektivního řešení jakéhokoli problému je tzv. situační analýza a při vztahovém auditu jde především o hlubší a podrobnější poznání názorů zaměstnanců na to, co se kolem nich děje v oblasti vztahů. Právě vztahy na pracovišti totiž mohou být „královskou cestou“ k pochopení současné situace a jejího vývoje, problémů, se kterými firma zápasí, ale i jakýmsi „ukazatelem cesty“ při hledání možností efektivních řešení.

Přitom obvykle začínáme od jednodušších a konkrétnějších otázek ( Jak dlouho jste zaměstnancem firmy? Proč jste se rozhodl/a zde pracovat? ) k těm složitějším. ( Co by se dalo ve Vaší firmě zlepšit? Jak to udělat?)  A součástí našeho interview jsou také otázky související s tzv. vyhořením (burn out) či dokonce detekcí (měřením) míry šikany a tzv.  mobbingu či bossingu na pracovišti. Současně však vztahový audit plní funkci průzkumu míry spokojenosti a angažovanosti zaměstnanců  a  ze získaných dat lze vysuzovat také na  úroveň (fungování či nefungování) týmové spolupráce ve firmě či organizaci.

Nevýhodou takto pojatého vztahového auditu by se mohla zdát jeho časová náročnost – cca 1 hodinu se 2 tazatelé věnují každému z oslovených zaměstnanců –  ale jeho nespornou výhodou je opravdový zájem, akceptace (přijetí) a pozornost, kterou většina z dotazovaných kvituje s povděkem.(„Konečně jsem to, co mám na srdci mohl říct někomu, kdo naslouchal!“ )

 

Všechny výroky a vyjádření dotazovaných pracovníků jsou pak – v anonymní podobě – zachyceny v písemném protokolu pro zadavatele auditu (personální ředitel + generální ředitel) a tento pak tvoří základní rámec pro společné hledání  návrhů a opatření  k vyřešení problému či lépe – „rozpletení či rozseknutí uzlu“- do budoucna.

Vztahový audit lze kupř. použít a využít jako jednoho z diagnostických a preventivních nástrojů zejména při:

  • Přetrvávajících a dlouhodobých problémech a konfliktech v oblasti vztahů na pracovišti (soupeřící kolegové, týmy, „nadřízení vs. podřízení“, atp.);
  •  Zjišťování míry tzv. vztahové patologie ve společnosti (šikana, mobbing, bossing, staffing, atp.);
  • Zavádění změn (zjišťování připravenosti pracovníků na změnu příp. dopadu provedené změny či změn  na zaměstnance);
  • Posouzení firemní kultury  a toho hlediska, zda ji ještě lze považovat za tzv.  „bezpečnou“;
  • Odhalování (skrytých) příčin poruch a havárií všeho druhu, ve kterých  by tzv. „lidský faktor“ mohl sehrát  nějakou, blíže nespecifikovanou, roli;
  •  „Krachu“ společnosti a zjišťování názorů „pozůstalých“ zaměstnanců;
  • Mimořádných událostech ve společnosti (kupř. těžký úraz, karoshi-smrt z přepracování, násilí na pracovišti, pokus o sebevraždu či sebevražda zaměstnance, atp.)
  • Zjišťování míry spokojenosti zaměstnanců v práci;
  • Projektové řízení a budování týmů;
  • Talent management,
  • atp.

 

V poslední době se však do popředí celospolečenského zájmu dostávají otázky týkající se tzv. ekonomického násilí  či ekonomické šikany (krádeže, korupce, defraudace, atp.). Také v tomto ohledu by mohl detailnější vztahový audit  přinést mnoho nových poznatků  a „objevů“.

Máte-li zájem o některé další podrobnosti, spolupráci či o podporu těchto našich aktivit, můžete nás kontaktovat na některé z těchto adres:

Práce & vztahy (VZTAHOVNA), Tovačovského 2, 130 00 Praha 3, Tel. +420 222100440 nebo +420 602349848;

E-mail: 222711362@praceavztahy.cz; info@workrelations.eu.

Comments

  • Jan Štefan 08.02.2013 Odpovědět

    Vážený pane Dr.,
    Velice mne potěšilo, že jste si na mne v této věci vzpomněl. Hodnotím velice kladně Váš záměr pracovat na těchto záležitostech. Z hlediska společenského má takováto činnost velký význam! Mnoho hodnot se ztrácí na pracovištích špatnými mezilidskými vztahy. Rád se případně zůčastním nějaké diskuse, která by vedla k racionalizaci práce na pracovišti a zlepšení mezilidských vztahů tam. Stále sledují co se děje ve VÚRV a není mi to lhostejné. Naposledy loni v záři jsem tam poslal novému s. řediteli dopis, který Vás může zajímat a proto Vám ho přepošlu. S pozdravem jš.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *